Původ: Shetlandské ostrovy

KVH: 101 cm

Barva: Velmi proměnlivá (nejvíce vraníků, ale běžní jsou i hnědáci, ryzáci, bělouši i oba typy strakošů)

Historie: Původ shetlandského poníka je nejistý. Ponyové se na Shetlandských vyskytovali již v době bronzové. Přišli sem pravděpodobně ze Skandinávie a to již před 10 000 lety, kdy prostor mezi Skandinávií a Shetlandskými ostrovy ještě nebyl zalit mořem. Shetlandské ostrovy jsou velmi nehostinným místem, o čemž svědčí i to, že jsou na stejné zeměpisné šířce jako například Grónsko. Na shetlandských ostrovech nerostou stromy, nýbrž pouze zakrnělé vřesy. Na vrstvičce kyselé půdy rostou pouze tuhé traviny. Ty, spolu s chaluhami, patřili k hlavní složce potravy shetlandského poníka.

Exteriér: Charakteristickým znakem shetlandského poníka, kromě jeho výšky, je hustá srst, hustý ohon a hříva. Uši i nozdry jsou velmi malé, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám tepla. Krk je velikostí přiměřený k velikosti poníka, je silný a svalnatý. Především hřebci mívají na krku mohutný hřeben. Shetland má silné šikmé plece a hluboký hrudník. Prsa jsou široká, nikdy ne úzká. Hřbet je krátký, ale velmi silný, charakteristická jsou velmi svalnatá bedra. Záď je silná a široká. Nohy jsou krátké s výraznými klouby. Kopyta jsou z tvrdé modré rohoviny. Spěnky mají normální sklon. Srst se mění v závislosti na roční době. V zimě se hustota srsti zdvojnásobí.

Charakteristika: Shetlandský pony je nesmírně odolný, což je způsobeno především nehostinným prostředím Shetlandských ostrovů. Prostředí Shetlandů ovlivnilo i chody poníka. Krok je velmi jistý s vysokou akcí.

Dříve se shetlandi používali jak v tahu, tak k jízdě i jako soumaři. I přes svůj velmi malý vzrůst dokáží unést dospělého muže a utáhnout vagón s uhlím, proto se hojně užívali v dolech. V dnešní době jsou oblíbení jako poníci pro děti v ponysportu. Jsou inteligentní, ale umí být i tvrdohlaví.

Fotografie v tomto článku jsou použity s písemným souhlasem autora.